Nastal čas na posezení se svačinou na terase. Káva chutná přece jen lépe, když ji doprovází zeleň a čerstvý vzduch. V Bystřici pod Hostýnem se otevřela italská zmrzlina, a my jsme ji nemohli nevyzkoušet. Všem moc chutnala, jen široká nabídka příchutí nám trochu zkomplikovala výběr. Když už jsme byli ve městě, prohlédli jsme si také nové náměstí a vodní prvky u kostela. Většina našich klientů tudy pravidelně projíždí cestou do stacionáře, a tak byli rádi, že si mohli toto místo v klidu projít a prohlédnout.

V zámecké zahradě se konal Den s integrovaným záchranným systémem. Ukázka vyproštění z havarovaného vozidla, resuscitace i prohlídka záchranné techniky byly pro naše klienty velmi zajímavým zpestřením.

Většinu těchto aktivit stíháme během dopoledne, protože po obědě si klienti po pestrém programu obvykle dopřávají zasloužený odpočinek.

S příchodem teplejších dnů nastal také čas na výsadbu vyvýšeného záhonu, do které se naše klientky pustily s velkým nadšením. Hrabat se v hlíně je zkrátka skvělá relaxace. Navíc jsou výsledky práce brzy vidět a každý, kdo kolem stacionáře projde, náš rozkvetlý záhon určitě nepřehlédne.

 

V červnu jsme se vydali na Hostýn. Věděli jsme totiž, že se s námi bude loučit kaplan Lukáš Gelnar, který nás po většinu středečních pobožností ve stacionáři duchovně provázel. Řekli jsme si proto, že společný výlet na Hostýn nesmí chybět, než nastoupí do své nové farnosti. Po mši svaté jsme navštívili také kapli Panny Marie La Salettské. Výlet se vydařil.

Červen je také měsícem Dne dětí, a ani my jsme na děti nezapomněli. Společně s klienty jsme pro děti z Mateřské školy Chvalčov připravili háčkované záložky do knih. Děti nám na oplátku předvedly krásné taneční vystoupení, které nás všechny velmi potěšilo.

Mít svačinu připravenou na talíři je někdy trochu nuda, a tak jsme to tentokrát pojali jinak. Společně s klienty jsme připravili pomazánku – někdo strouhal, jiný míchal a nakonec si každý namazal svůj krajíc čerstvou pomazánkou. Všem moc chutnalo a jsme si jistí, že tuto aktivitu brzy zopakujeme.

Na konci měsíce jsme ještě stihli nasbírat lipový květ na sušení a upéct si třešňovou bublaninu.  Při posezení na terase nám práce šla pěkně od ruky, a aby nám šla ještě lépe, zazpívali jsme si naše oblíbené písničky. Vůně sušícího se lipového květu pak provoněla celý stacionář ještě na dlouhou dobu. A bublanina nám při odpolední svačině přišla vhod.

Čas utekl jako voda a léto je tady. Jsme zvědaví, jaké zážitky nám přinese. :D